46 e Salon International de l´AERONAUTIQUE et de l´ESPACE,

Paris - Le Bourget , 13. - 19. juin 2005

Le Bourget (jinak též " LBG " či " LFPB") je jedno z menších francouzských letišť nalézající se 6,5 km severně od Paříže. Rozhodně je méně známé než "ORY" nebo "CDG". Přesto si zaslouží pozornost každého příznivce létání, a to nejenom tím, že se jedná o největší evropské "manažerské" letiště (až poletíte svým Gulfstreamem či Dassaultem do Paříže, budete s největší pravděpodobností přistávat právě tam). Letiště je v provozu od roku 1914, hojně bylo využíváno již během první světové války. Od té doby se zde stala řada památných událostí. Večer 28. května 1927 čekalo na jeho ploše na 200 tisíc lidí. Ve 22.15 přistálo do záře reflektorů letadlo, které právě vešlo do historie - jmenovalo se "Spirit of Saint-Louis". Před třiceti třemi hodinami s ním vzlétl Charles Lindbergh z New Yorku, aby uskutečnil první spojení NY-Paříž bez mezipřistání. Od roku 1953 hostí Le Bourget "Mezinárodní letecký salón", který však existuje již od roku 1909. Původně se konal v Grand Palais přímo ve středu Paříže, ale kvůli jeho narůstajícímu úspěchu potřebě předvést letadla v letu bylo vybráno vhodnější místo, kterým se stalo právě letiště Le Bourget. Od roku 1963 nechybí v názvu salónu též přízvisko "vesmírný", doložené na první pohled siluetami nosičů Ariane 4 a 5.

Salón, pořádaný vždy jednou za dva roky, je jedním z hlavních setkání profesionálů i amatérů v oblasti letectví, a to jak civilního, tak vojenského. Uvnitř historické budovy letiště z roku 1937 se nachází neopomenutelné Muzeum letectví a vesmíru (Musée de l´Air et de l´Espace) s jednou z nejdůležitějších sbírek letadel (samozřejmě hlavně francouzských) na světě. Mezi jeho nejcennější exponáty v oblasti moderních dopravních letadel patří bezesporu dva exempláře Concorde, z čehož jeden - s výrobním číslem 001 - byl vůbec prvním létajícím prototypem. Dále je možné si projít například "Jumbo" 747 s částečně demontovaným interiérem, vyřazené ze služeb Air France.

V neděli 19. června 2005 nebyl nad Paříží ani mráček. Teplota ve stínu daleko překračovala 30 stupňů Celsia, na rozpálené betonové ploše se takřka nedalo vydržet. Zájem o letecký salón byl však obrovský. Hlavním "tahákem" byl beze sporu Airbus A380-800(registrace F-WWOW), během salónu poprvé prezentovaný na veřejnosti.

Nebyl však ani zdaleka jediným zajímavým exponátem. Centrální betonové ploše vévodili do "V" rozestavění A340-300 (registrace F-OLOV), provozovaný Air Tahiti Nui, a B777-200LR (registrace N6066Z), opatřený nápisem "EXPERIMENTAL". První let absolvoval tento typ Boeingu letos 8. března. Letadlo je schopno s 300 lidmi na palubě překonat až 17.500 km, pojme maximálně 200.000 l kerosenu (s třemi přídavnými nádržemi) a to vše pouze se dvěma motory. Jedná se totiž o největší a nejvýkonnější motory na světě: General Electric GE90-115B. Maximální tah o síle 511 kN (v rámci zkoušek bylo dosaženo až 570 kN) zajišťuje turbína, jejíž rotor o úctyhodném průměru 3,25 m je složen z 22 lopatek, které jsou vůbec poprvé vyrobeny z kompozitních materiálů s náběžnou hranou z titanu. V případě výpadku jednoho z motorů je letadlo schopno letět více než pět hodin pouze s jedním motorem.

Počet letadel představených na zemi byl vskutku k neuvěření. Desítky letadel civilních, vojenských, užitkových, historických, vrtulníky a poměrně velký počet bezpilotních přístrojů téměř nešlo za jeden den obejít. Ještě zajímavější však byly letecké ukázky. Po "běžných" atrakcích jako je letecká akrobacie či seskok parašutistů přišly méně obvyklé věci jako třeba loopingy s vrtulníkem (!) Eurocopter Tigre a pak konečně série dopravních Airbusů. První byl vůbec nejmenší A318 (registrace F-WWIA). Délka tohoto stroje je 31,44 m, rozpětí křídel 34,09 m. Jeho velikost vyvážil pilot téměř akrobatickou sestavou. Nemohu nepřiznat podivný pocit v břiše, když se letadlo okamžitě po startu ve výšce pár desítek metrů nad zemí postavilo na křídlo.

Následoval nejdelší typ na světě - Airbus A340-600 (registrace F-WWCA), který se svou délkou 74,8 m (při rozpětí 63,5 m) stále předčí i A380 se 72,7 m. Jedná se o vůbec první letoun, který byl kompletně navržen a vyvinut na počítači. Zhruba v polovině náběžné hrany směrovky je rozpoznatelná kamera, kterou může posádka sledovat celý drak letadla i ve vzduchu. Zkušební let absolvoval tento typ 23. dubna 2001. Dnes je na světě cca. 40 létajících exemplářů, dalších 70 má být v průběhu dalších let dodáno. U tohoto "okřídleného doutníku" s charakteristickými proporcemi byl impozantní především let při minimální rychlosti nad přistávací dráhou. Poté přišel ohromný řev motorů Rolls Royce Trent 500 a akcelerace na cestovní rychlost.

Poté přišel vrchol programu: Airbus A380-800 - největší civilní dopravní letadlo světa (maximální vzletová hmotnost 560 t, v provedení "Fret" až 590 t), které by sneslo srovnání (co do velikosti) snad jen s Antonovem AN225 "Mrija" (maximální vzletová hmotnost 600 t při šesti motorech). Rozpětí křídel s nosnou plochou 845 m2 je 79,8 m; vrchol směrovky tohoto obra se nachází ve výšce 24,1 m nad zemí (= průměrný šestipatrový dům); celková délka elektrických kabelů v jednom letounu činí zhruba 500 km; maximální počet cestujících je 853 při dvacetičlenné posádce (standardní provedení je pro 555 cestujících ve třech třídách); spotřeba kerosenu na jednoho cestujícího na sto kilometrů je velmi nízká - méně než tři litry; maximální dolet je okolo 15.000 km; každý ze čtyř motorů Rolls Royce Trent 900 nasává každou vteřinu 1,25 t vzduchu, vzduch opouští motor rychlostí 1600 km/h; k váze letadla se ve výšce přidá více než jedna tuna, díky vnitřnímu přetlaku vzduchu. Ke vzletu potřeboval A380 znatelně delší rozjezd než A318 i A340-600. Vznesl se však za hromadného potlesku v poměrně ostrém stoupání. Od letadla, které vzlétlo poprvé 27. dubna tohoto roku, jsem čekal spíše opatrné kroužení, dostalo se však i na docela odvážné náklony, a tak si můžete prohlédnout i břicho A380 za letu. Pilot kroužil dlouho s vytaženým podvozkem, který poté zatáhl, udělal ještě jedno kolečko, odletěl nad "CDG" (které je poměrně nedaleko), zamával mu křídly a nabral domovský kurs směr Toulouse.

Následoval ještě dlouhý program, včetně letových ukázek Mirage 2000C, Rafale, či nejnovějšího cestovního Dassaulta Falcon 7X, ale jak to tak bývá, baterie dochází v nejnevhodnějším okamžiku. Pití došlo jen chvíli poté, a tak jsme se museli s rozpálenou plochou Le Bourget rozloučit ještě před koncem letových ukázek.

Použité zdroje: "Guide Paris-Le Bourget 2005" (příloha časopisu Air & Cosmos), www.airbus.com
© David Emler 2005, davidemler @ seznam.cz