Připravovaná paralelní dráha RWY 06R/24L je pro nás všechny velmi důležitou stavbou, a to nejen z důvodu navýšení kapacity dráhového systému. Paralelní dráha v první řadě eliminuje využívání vedlejší dráhy 13/31, jejíž letové koridory se nacházejí nad hustě osídlenými částmi Prahy. Po jejím zprovoznění se radikálně uleví obyvatelům velkých sídlišť (Řepy, Bílá Hora ad.). Dále je nová dráha, jejíž stavba je plánována od 60. let a která je zahrnuta v územním plánu od roku 1971, důležitá ze zmíněných kapacitních důvodů. Během nejbližších několika let přestane kapacita dráhového systému dostačovat a potom by mohlo dojít téměř k zastavení, resp. silnému omezení rozvoje letiště, potažmo letecké dopravy v České republice. Letiště Praha je zároveň generátorem navazujících pracovních příležitostí, v současné době pracuje na pražském letišti více než 17.000 lidí, podle odborných studií každý další odbavený milion cestujících generuje 1.000 nových navazujících pracovních míst.
Letiště v Ruzyni by se nemělo dále rozšiřovat. Je nutné uvažovat o vybudování nového letiště mimo Prahu.
Výstavba letiště v nové lokalitě je vzhledem k finanční náročnosti a technickým a ekologickým otázkám zcela bezpředmětná. Pokud by se uvažovalo o jeho vybudování ve větší vzdálenosti od hlavního města, řešila by se otázka snadné a rychlé dostupnosti bez snížení pohodlí cestujících. V dané lokalitě by vyvstal problém dodatečné ekologické zátěže v podobě nárůstu pozemní dopravy. Mezi letiště, která jsou od center měst vzdálena podobně jako letiště v Ruzyni, lze zahrnout hlavní berlínské letiště Tegel, milánské letiště Linate, letiště v Düsseldorfu nebo Hamburku, madridské hlavní letiště Barajas či letiště ve švýcarském Curychu. Ani některé z nejvýznamnějších evropských vzdušných přístavů, např. letiště ve Frankfurtu, Amsterdamu či londýnské Heathrow, nejsou od městských center příliš vzdáleny.
Rozšířením letiště a následným nárůstem provozu se zvyšuje riziko leteckých havárií.
Statistiky Mezinárodní organizace civilního letectví ICAO ukazují na velmi vysokou bezpečnost letecké dopravy. Na každé dva miliony letů připadá jedna smrtelná nehoda a pravděpodobnost smrtelné havárie na 100.000 leteckých hodin je 0,026, což v propočtu znamená, že předtím, než letadlo havaruje, by muselo létat 24 hodin denně po dobu 400 let. Podle statistik Ministerstva dopravy ČR počet dopravních nehod na českých silnicích v roce 2007 přesáhl číslo 182.000. Poslední vážnější letecká havárie se v českém prostředí odehrála v roce 1975.
Výstavba paralelní dráhy zhorší životní prostředí v celé Praze, jejím obyvatelům ale nic nepřinese.
Díky výraznému utlumení provozu na vedlejší dráze RWY 13/31 se naopak více než 200.000 obyvatelům Prahy a jejího nejbližšího okolí uleví. Také lze očekávat, že letadla nebudou muset čekat ve vzduchu na přistání, jako tomu je doposud především v období provozních špiček, kdy je současný dráhový systém využíván již na hranici svých možností. Svému okolí Letiště Praha přináší zajímavé nabídky pracovních míst a zvyšuje zaměstnanost v okolí. Každý milion odbavených cestujících vytvoří 1.000 pracovních míst na letišti a dalších 1.100 v nejbližším okolí. I pro zahraniční investory je dobré letecké spojení jedním ze tří nejdůležitějších parametrů, které ovlivňují jejich rozhodnutí o umístění investice.
Letadla v zájmu snížení hmotnosti před přistáním vypouštějí palivo.
Vypouštění paliva před přistáním vůbec nepatří mezi standardní procesy. Používá se pouze v případech, kdy by mohla být ohrožena bezpečnost cestujících vlivem nadměrné hmotnosti letadla, tedy jen v extrémně malém množství případů. Kromě ekologických a bezpečnostních rizik by vypouštění paliva pro letecké společnosti znamenalo značnou finanční zátěž. Odborné studie rovněž dokazují, že v případě, kdy je palivo z bezpečnostních důvodů vypuštěno ve výšce přesahující dva kilometry, rozplyne se v atmosféře a na zemském povrchu se tato skutečnost vůbec neprojeví.
Výstavba dráhy nepovede k utlumení dopravy ani na jedné z již využívaných drah.
Zprovoznění nové dráhy, rovnoběžné se stávající hlavní dráhou RWY 06/24, bude znamenat výrazné utlumení provozu na křižující dráze RWY 13/31. Z provozních a provozně-bezpečnostních důvodů je nemyslitelné využívat všechny tři dráhy současně. Jakýkoli provoz na křižující dráze RWY 13/31 by znamenal faktické přerušení provozu na obou hlavních drahách a letiště by tím redukovalo svoji kapacitu na polovinu. Za standardních podmínek se veškerý provoz bude odehrávat na paralelních drahách RWY 06/24 a RWY 06R/24L, přičemž ta bližší k Praze bude používána primárně pro přistání a vzdálenější pro vzlety. Křižující RWY 13/31 bude využívána pouze ve zcela výjimečných případech, kdy meteorologická situace znemožní bezpečný provoz letadel na hlavních drahách. V noční době, kdy je provoz omezen z hlukových důvodů na minimum, bude paralelní dráha RWY 06R/24L uzavřena.
Rozšíření letiště je vzhledem k velikosti Prahy naddimenzované.
V porovnání s jinými evropskými letišti není plánované rozšíření pražského letiště a s ním související nárůst objemů přepravy nijak naddimenzované. Na letišti v Praze, která má podle údajů Českého statistického úřadu necelých 1,2 milionu obyvatel, bylo v roce 2007 odbaveno téměř 12,5 milionu cestujících. Pro srovnání: letiště ve Vídni, kde žije 1,6 milionu obyvatel, vloni odbavilo přes 18 milionů pasažérů, Stockholm s 800 tisíci obyvateli na hlavním letišti Arlanda odbavil přes 17 milionů pasažérů a nizozemský Amsterdam se 750 tisíci obyvateli na svém letišti Schiphol téměř 48 milionů cestujících.
Po výstavbě paralelní dráhy dojde k nárůstu znečištění ovzduší v Praze a okolí.
Nárůst provozu a s ním spojené vypouštění emisí vzhledem k výšce, ve které jsou současná dopravní letadla provozována, nezasáhne bezprostřední okolí Prahy. Důsledky se často projeví v oblastech vzdálených stovky kilometrů. Nárůst provozu ve Vídni, Mnichově či Varšavě proto může mít na životní prostředí Prahy paradoxně horší vliv, než rozvoj letiště v Ruzyni. Díky moderním letadlům, která jsou šetrnější k životnímu prostředí, se za posledních 30 let snížila produkce skleníkových plynů na jednoho přepraveného pasažéra o 50 %. V období současných provozních špiček, kdy je dráhový systém letiště využíván již na hranici svých možností, musejí letadla čekat ve vzduchu na uvolnění přistávací dráhy, což životní prostředí velké části Prahy zatěžuje zbytečnými zplodinami. Zastavení rozvoje letecké dopravy v České republice navíc nepovede k zastavení jejího růstu v celosvětovém měřítku. Jediným důsledkem bude přesunutí dopravních uzlů do jiných zemí.
"Na nové paralelní dráze přistane celá řada nových výhod" - Letiště Praha představilo novou brožuru o výstavbě paralelní dráhy.